Rusko na kole (informace)

Zkušenosti, které mám z Ruska jsou omezeny na Leningradskou oblast a republiku Karelia, které se nacházejí v blízkosti Ladožského jezera. Oblast jsme jeli na kole na těžko.

Letecky jsme se dopravili i s koly do Petrohradu, kde jsme strávili 4 dny. Potom jsme se vydali na plánovanou cestu kolem Ladožského jezera na sever, do Sortavaly a k Finským hranicím.

• Komáři. Okolí Ladožského jezera je velice vlhká oblast a tudíž se tam velice daří i dvoucentimetrovým exemplářům. Mějte určitě osvědčené přípravky na jejich odrazení. Nám se osvědčil Autan od firmy Johnson, který vypadá jako deodorant. Je velice dobré vzít s sebou síťku na hlavu a stan, který má odvětrávací části z opravdu husté síťoviny, aby komáři a mochničky neprolezli.
• Výhodné je brát benzínový vařič, protože benzín (a to se týká všech východních zemí) koupíte téměř všude. My jsme vařili v Rusku čtrnáct dní za 12 Kč.
• Lidé jsou upřímní a neuvěřitelně vstřícní. Nikdy nebyl problém s domluvou. Rukama a nohama se s pomocí tří jazyků - češtiny, slovenštiny a ruštiny - domluvíte s každým. Navíc ruština je tak podobný jazyk, že jeho základy pochytíte velice brzy. Lidé jsou velmi zvědaví na váš příběh a rádi si poslechnou odkud jste, kam jedete a proč tam jedete. Někteří vás i pozvou k sobě domů. Nám se stalo několikrát, že jsme zaťukali abychom se zeptali na vodu, nebo jestli si můžeme u domu postavit stan a po krátkém povídání jsme byli pozvání na čaj, sušenky, nebo i smažená vejce. Rádi povídají o svých dětech, domech a rybaření. Jednou se stalo, že s námi domorodec jel na kole půl města, aby nám ukázal, kde je pramen výborné studené vody.
• Voda je většinou v každé vesnici k mání ať už přímo od lidí na požádání, nebo jsou tam studny a prameny.
• Cesty v Rusku je třeba brát s rezervou. Zásadní věcí je, mít dobrou mapu, nejlépe koupenou na místě.

                       1) Dálniční úseky se mohou svým stavem diametrálně lišit.
                       2) Červeně značené silnice 1. třídy jsou ne vždy asfaltové a mnohdy se podobají   tankodromu. Důkazem toho, že nemá cenu si nad takovými věcmi lámat hlavu, byla místní slečna, která raději, než kličkovat mezi hlubokými dírami na silnici objela úsek svým autem po chodníku.
                       3) Žlutě značené cesty jsou vždy štěrkové, polňačky, ale zavedou vás do vesnic, rybářských osad s dřevěnými chalupami, ale také k novým bílým palácům s velkými zahradami, které jakoby se nacházeli uprostřed ničeho.
                        4) Čerchovaně značené cesty s vykřičníkem doporučuji NEVOLIT, pokud nemáte traktor, nebo tank. Nás zavedly vždy jen do bažiny, kde bzučení komáru přehluší i slova parťáka volajícího o pomoc, když zapadne po kolena do husté vody. Tam, kde projede traktor, má šanci cyklista jen minimální. (a to mluvíme o situaci, kdy svoje kolo téměř nesete).

• Ceny. Kurz rublu je vždy slabší, než koruna. Poměrně draho je ve velkých městech (Moskva, Petrohrad), kde jsou i drahé vstupy do muzejí. Dokonce jsme se v Petrohradu setkali s dvojími cenami pro ruské občany a pro turisty. Příklad: vstup do Ermitáže pro Rusa je 100rublů, pro turistu 350rub. Na venkově lze však nakupovat v přepočtu za pár korun. (Příklady: černý chléb:20 rublů, máslo: 35-45 rublů, jogurty: 10-25 rublů, 4rajčata: 25rub., 4cibule:25rub., 1,5litru jusu: 40-80rublů.)
• Světlo a čas.  Rusko má v letním období o dvě hodiny více než u nás. V období od 22.června se od Petrohradu na sever setkáte se světlými severskými nocemi. Slunce zapadá jen na krátký čas a den je téměř nekonečný. Západ i východ slunce trvá podstatně déle než u nás, což je výborné když chcete fotit. V deset hodin večer je tolik slunce, jako u nás v šest. Největší tma trvá od půl druhé do tří hodin ráno. Pak už zase začíná světlat obzor.
• Stopování příliš nefunguje. Řekněme, že vůbec.